US DIPLOMAT TO THE BALKANS

as quoted from Charles J. Vopicka's book published in 1921

"Secrets of the Balkans"

FREE English Version of this book can be found at: https://archive.org/details/cu31924027948656

"Táje Balkánu"

For the Czech Version of this book, in PDF format, please contact annacookova@gmail.com

In 1921 Charles J. Vopička published a book about his time in the Balkans. Some interesting quotes/paragraphs out of the book are below. The English quotes are in bold and the equivalent quote, though on a different page is below.

Page 19:

October / November 1913: "My reception in Prague was glorious, and aroused in me most intense emotion. And this feeling was shared by all who welcomed me, for aside from their respect for my official position and the welcome to be accorded the representative of a country known to be the champion of liberty and justice, was the realization that one of their own blood had been sent to them. For, although I had been an American citizen thirty-three years, I was born in Bohemia and these people knew I could understand and sympathize with them."

Strana 18: 

"Moje přijetí v Praze bylo přímo slavné a dojalo mne hluboce. A tyto pocity byly sdíleny všemi, kteří přišli mne uvítati. Neboť vedle jich úcty k mému úřednímu postavení a k přivítání, jež bylo projevováno zástupci země, zterá byla známa jako champion svobody a spravedlnosti, přistupovalo ještě vědomí, že byl k nim poslán člověk z vlastní krve. Neboť, ačkoli jsem byl americkým občanem po třicet tři léta, přece jen jsem zrozen byl v Čechách a tento lid správně chápal, že mu rozumím a že s ním dovedu cítiti.

Page 131:

 “Here the stores were almost bare of stocks, and not even any desirable furs were to be had. The city seemed to wear a somber look, although there were many beautiful buildings, chief among them the world-famed Kremlin. Within this were marvels of furnishings, rare paintings and jewels of enormous value. One could not help pondering on what might have been the condition of this unhappy country if the cost of all these had been used for the education of the Russian people.”

Strana 125-126:

Obchody tu byly téměř bez zásob a bylo nemožno získati i potřebné kožišiny. Celé město působilo smutným dojmem, ačkoli tu je mnoho krásných budov, mezi nimi na prvém místě světoznámý Kreml. V něm jest nádherný nábytek, vzácné malby a klenoty ohromné ceny. Bylo těžko nemysliti, jak by se asi utvářely poměry této nešťasté země, kyby peněz, které to všechno stálo, bylo použito na vzdělání ruského lidu. 

“With three members of the Red Cross I went on to Petrograd, where we were met by Ambassador David R. Francis, who had arranged a meeting with Prime Minister Kerensky on the following Monday. The next day I met Mr. Masaryk, now President of Czecho-Slovakia, who was there in the interest of his country. On Sunday evening, while we were dining, a messenger from Kerensky arrived with the information for Mr. Masaryk that General Korniloff’s offensive had started. Our Ambassador was not made aware of this until the next day at eleven o’clock, when I told him.”

Strana 126:

S třemi členy Červeného kříže pokračoval jsem dále v cestě do Petrohradu, kde jsme se sekali s vyslancem Davidem R. Francisem, jenž sjednal schůzku s předsedou ministerstva Kerenským na následující pondělí. Druhého dne setkal jsem se s panem Masarykem, nynějším presidentem republiky Československé, jenž tam dlel v zájmu své vlasti. V neděli večer, když jsme byli u večeře, přišel posel od Kerenského s oznámenám pro pana Masaryka, že ofensiva generála Kornilova právě započala. Náš vyslanec nedověděl se o tom až teprve následujícího dne v jedenáct hodin dopoledne, kdy jsem ho o tom zpravil. 

Page 131:

“That Sunday evening, Mr. Masaryk was my guest at the opera. At about 11:30 a French officer came to our box and said: ‘Mr. Minister, the shooting will commence at twelve o’clock. Will you please go home now, as we would not like to have you hurt.’ So I promptly escorted Mr. Masaryk to my automobile and took him to his hotel, and proceeded without delay to the hotel where I was staying.”

Strana 126:

Onoho nedělního večera byl pan Masaryk mým hostem v opeře. Asi v jedenáct hodin třicet minut dostavil se do naší lože francouzský důstojník a řekl: "Pane vyslanče, střelba započne o dvanácté hodině. Prosím, abyste se odebral domů, ježto bychom velmi neradi viděli, abyste byl zraněn." Okamžitě doprovodil jsem pana Masaryka ve svém automobilu do hotelu, a bez meškání vrátil jsem se do hotelu, kde jsem sám byl ubytován. 

Page 131:

“The Prime Minister was so much occupied with meetings and discussion of matters of grave importance that it was impossible to meet him that day, and fearing that the Korniloff action might lead to an indefinite delay in Petrograd, I immediately started for Jassy.”

Strana 126:

Ministerský předseda byl tak zaměstnán schůzemi a poradami o věcech veliké důležitosti, že nebylo možno setkati se s ním onoho dne. Obával jsem se, že by mi Kornilova akce mohla způsobiti značné zdržení v Petrohradě, proto jsem se vydal okamžitě na cestu do Jassy.